Zemřel doc. Peter Valček

neděle 13. leden 2019, 8:00

Se smutkem zpracováváme zprávu, že nás ve věku nedožitých 64 let navždy opustil náš milý kolega doc. PhDr. Peter Valček, Ph.D.

Když jsme před oslavou jeho 60. narozenin rekapitulovali, čím vším už byl, bylo to více než příslovečné devatero řemesel - byl redaktorem i volným novinářem, literárním historikem i prozaikem, esejistou i lexikografem, překladatelem i scenáristou, nakladatelem i pedagogem a lecčím dalším, třeba trampem či písničkářem. Pro nás byl ale především moudrým a laskavým kolegou a přítelem - a také docentem, se kterým jsme se navzájem našli, když už byl ve zralém věku a mohl si vybírat, a který nás přijal za své.

Budeme na něj vzpomínat i jako na pedagoga, který pro své studenty dělal vždy více než musel - kupříkladu pro ně (perfektní češtinou!) připravoval skripta a čítanky ke svým předmětům. Pokud patříte k absolventům jeho kursů, věnujte mu s námi vzpomínku...

 

Peter Valček se narodil 8. března 1955 v Bratislavě, kde také žil a tvořil, dokud se trvale nepřestěhoval do milované Ivanky pri Dunaji. Po maturitě na Gymnáziu v Senci (1974) absolvoval dva semestry oboru fyzika na Přírodovědné fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studia zanechal v roce 1975 po prázdninové praxi v redakci bratislavského Večerníku, kde zůstal jako redakční elév až do konce roku 1976. V letech 1976-1980 pak studoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Po ukončení studia a absolvování základní vojenské služby se pak do Večerníku vrátil a pracoval zde jako redaktor kulturní rubriky až do roku 1985, kdy nastoupil interní vědeckou aspiranturu v Literárněvědném ústavu Slovenské akademie věd, se zaměřením na teorii literatury a dějiny slovenské literární kritiky. Aspiranturu ukončil v roce 1988 pod vedením Stanislava Šmatláka obhajobou disertační práce Semiotický ostrov - formovanie kritického subjektu slovenskej literatúry (knižně vyšla v roce 1996). Vědeckou hodnost doktor filozofie potom obhájil až roku 2000 na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici monografií Osudy eseje - pôvod a médium esejistickej formy (knižně vyšla roku 1999). V letech 1986-1987 byl redaktorem obnovené Literární přílohy Smeny, roku 1988 se podílel na založení Literárneho týždenníka, kde byl vedoucím literární rubriky a v letech 1990-1991 zástupcem šéfredaktora. Potom působil jako publicista ve svobodném povolaní.

Od roku 1999 přednášel teorii textu a teorií médií na Katedře slovenského jazyka a literatury Fakulty humanitních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, roku 2002 přešel jako vysokoškolský učitel na Katedru žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Při pedagogické činnosti pracoval v Literárním informačním centru jako člen výzkumného týmu dlouhodobé studie Stav a úroveň čítania v Slovenskej republike (2003-2009). V roce 2008 byl jmenován docentem pro obor teorie a dějiny žurnalistiky, následně nalezl svůj akademický domov na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zde přednášel především etiku žurnalistiky, psychologii mediální komunikace a sémiotiku kultury, pro studenty svých kursů připravil i řadu skript a čítanek. V roce 2011 také vydal autorský Slovník teórie médií A-Ž. Byl rovněž činný jako člen badatelského Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií, z čehož vznikly jeho poslední (česky psané) monografie Estetika informace. Peirceho faneron a kognitivní dynamika médií (2014) a Kvantová sémiotika. Sociativní instinkt a kultura komunikace (2017).