Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky
Konference
Call for papers: Koho nikdy nezranila láska
Milé kolegyně, milí kolegové, v návaznosti na kolokvia věnovaná dílům Karla Maye, Julese Verna, Arthura Conana Doyla a počátkům žánru hororu v kontextu československé popkultury bychom vás chtěli pozvat na jejich pokračování, které se tentokrát bude věnovat fenoménu populární romance včetně určujících časopisů a edičních řad (Červená knihovna a další „barevné“ knihovny první republiky, stejně tak i rozběh prvních komerčních edic po roce 1989 typu Harlequin ad.). Na dny 21. a 22. května 2026 bychom proto rádi svolali vědecké kolokvium s mezinárodní účastí, nazvané Koho nikdy nezranila láska. Sentimentální romance v kontextu československé popkultury „dlouhého“ 19. a 20. století, které se uskuteční v prostorách Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze.
Záměrem kolokvia je zhodnotit různé podoby populární romance a komerční sentimentální prózy v prostředí československé (či české a slovenské) populární kultury, se zohledněním potřebných a nabízejících se kontextů.
Především nás budou zajímat tyto tematické okruhy:
vydávání a překládání děl sledovaného žánru v českých zemích a na Slovensku – nakladatelská a vydavatelská činnost a projekty časopisecké (List paní a dívek, Hvězda československých dívek, Katolická žena, románové časopisy typu Večery pod lampou a další a pozice, funkce či marketing beletrie v nich) i knižní (např. edice Červená knihovna, Knihovna šťastných dívek, Dívčí knihovna a další), autorství, čtenářství, transfer, komparace překladových děl a jejich specifika. Zároveň by mělo a mohlo dojít i na témata v dobové literatuře méně zastoupená, např. stejnopohlavní vztahy, vztahy s nerovným sociálním postavením či větším věkovým rozestupem, na prózy konformní i v rozličných významech toho slova subversivní;
významné žánrové autorky, významní žánroví autoři překladoví i původní (H. C. Mahlerová, E. Marlittová, J. Austenová, L. Čarská – V. Javořická, M. Kyzlinková, M. Radoměřská, J. Roden, V. Neubauer, V. Zíka ad.) – autorský styl a tematické dominanty, marketing autora/autorky jako značky, interpretace klíčových děl;
ilustrování děl populární romance – přejímání a ustavování ilustračních stereotypů, obálkové podoby československé populární romance, repetice a aktualizace, nacionální a exotizující podoby sentimentální romance;
mediální expanze populární romance, adaptování populárních romancí v českých zemích a na Slovensku – filmové a divadelní inscenace, rozhlasové dramatizace (jakož i četba na pokračování), i obecněji různé podoby mediálních vztahů např. mezi populární literaturou a filmem, „červená knihovna“ ve filmu, romantický komiks;
otázky žánru „populární romance“, synkretické a smíšené podoby komerčního sentimentálního čtiva (od romantické science fiction po humoristické rodinné kroniky), žánrové postupy, dichotomie (venkov vs. město, mládí vs. stáří, bohatství vs. chudoba), konstanty a stereotypy;
literárněhistorická, kritická, didaktická i laická recepce populární romance, diskuse o hodnotě a vhodnosti „dívčí“ a „ženské“ četby, analýza kontextu eskapismu, pornografičnosti a erotiky celkově, brakovosti, „škodlivost“ populárního čtiva;
nejistá hranice mezi „vysokou“ a „populární“ sentimentální (milostnou, vztahovou, společenskou?) literaturou;
obraz populární romance v českém a slovenském kulturním prostoru – recepce (dobová i současná), recenze a reference, parodie a parafráze, reflexe.
Přihlášky ve formě vyplněné přiložené návratky zasílejte nejpozději do 17. dubna 2026 na adresu korinek@ucl.cas.cz. Do 24. dubna 2026 budete informováni, zda byl příspěvek přijat.
Prezentace příspěvku na kolokviu by měla být v rozsahu ideálně 15 a maximálně 20 minut.
Jménem Týmu pro výzkum dějin populární literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP a Ústavu věd o umění a kultuře FF JU, za organizační a programový výbor srdečně zvou:
Pavel Kořínek Michal Jareš Petr A. Bílek Martin Foret
Stopy hrůzy v kontextu československé popkultury - vědecké kolokvium s mezinárodní účastí
V návaznosti na kolokvia věnovaná dílům Karla Maye, Julia Verna a Arthura Conana Doyla v kontextu československé popkultury proběhlo jejich pokračování, které se tentokrát věnovalo fenoménu hrůzy, a to zejména se zaměřením na díla Mary Shelleyové, Edgara Allana Poea, Brama Stokera a Howarda Phillipse Lovecrafta (a dalších „klasiků“ a „zakladatelů“).Na dny 19. a 20. června 2025 proto bylo svoláno vědecké kolokvium s mezinárodní účastí, nazvané Stopy hrůzy v kontextu československé popkultury, které se uskutečnilo v prostorách Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze.
Dílo Arthura Conana Doyla v kontextu československé popkultury
Na dny 19. a 20. června 2024 jsme svolali vědecké kolokvium s mezinárodní účastí, nazvané Dílo Arthura Conana Doyla v kontextu československé popkultury.
Kolokvium organizuje Ústav věd o umění a kultuře Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a uskuteční se v sále Wortnerova domu (U Černé věže 343, 1. patro) v centru Českých Budějovic.
Záměrem kolokvia bylo věnovat se dílu Arthura Conana Doyla českýma/slovenskýma a současnýma očima a zhodnotit různé podoby jeho pohybu a vlivu v prostředí československé (či české a slovenské) populární kultury, se zohledněním potřebných a nabízejících se kontextů.
Kolokvium Dílo Julesa Verna v kontextu československé popkultury
Ve dnech 25. 5. a 26. 5. 2023 se v horním sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Praha) konalo vědecké kolokvium s mezinárodní účastí nazvané Dílo Julesa Verna v kontextu československé popkultury. Naše katedra se jeho pořádání podílela spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Záměrem kolokvia je věnovat se dílu Julesa Verna českýma/slovenskýma a současnýma očima a zhodnotit různé podoby jeho pohybu a vlivu v prostředí československé (či české a slovenské) populární kultury, se zohledněním potřebných a nabízejících se kontextů.
Především nás budou zajímat tyto tematické okruhy:
dobrodružství vydávání díla Julesa Verna v českých zemích a na Slovensku – nakladatelská činnost a nakladatelské projekty, ediční praxe; čtenářství, možnosti, jak lze navázat na průkopnické práce Vadima Horáka a dalších.
překládání díla Julesa Verna do češtiny a slovenštiny – zdroje a podoby překladů, jejich komparace a specifika, ale též jejich cenzura, převyprávění (od F. Rutha po Ondřeje Neffa) a jejich motivace.
ilustrování díla Julesa Verna v českých a slovenských vydáních – přejímání ilustračních souborů z Podivuhodných cest ve srovnání s ilustrační praxí jiných autorů, komparace s podobou dalších ilustrací (Z. Burian atp.)
adaptování díla Julesa Verna v českých zemích a na Slovensku – divadelní inscenace; rozhlasové dramatizace (jakož i četba na pokračování); komiksové adaptace; vlivy hudební s přesahy do žánrů.
domácí filmové adaptace na motivy díla Julesa Verna v českých zemích a na Slovensku, včetně televizního – dobový kontext; recepce divácká i kritická; návštěvnost/sledovanost; zejména vlivy na Karla Zemana či Ludvíka Ráži, avšak též další (Jiří Brdečka, František Hrubín).
ohlasy děl Julesa Verna a jejich adaptací v dalších odvozených i autorských dílech české a slovenské populární kultury – literárních, dramatických, hudebních, komiksových ad. (pokračovatelé a epigoni; parodie; fanfikce atp.); rozvíjení Vernových a vernovských motivů a nápadů, vliv na steampunk.
motivy z díla Julesa Verna putující českou a slovenskou populární kulturou – odkazy, aluze, variace apod.; tematické písně a hudební motivy apod.; folklór a lidová slovesnost (např. black metalová skupina Holomráz, populární písně typu Pět neděl v baloně skupiny Centrum atp.).
obraz Julesa Verna a jeho díla v českém a slovenském kulturním prostoru – recepce (dobová i současná), recenze a reference; reflexe.
kontexty díla Julesa Verna v českých zemích a na Slovensku – verneovky a subkultury (LARP, videohry apod.); sběratelství ad.
Vítány jsou též příspěvky věnující se interpretaci díla Julesa Verna českýma/slovenskýma očima a optikou dneška.
Přihlášky ve formě vyplněné přiložené návratky zasílejte nejpozději do 17. 4. 2023 na adresu jares@ucl.cas.cz
Do 23. 4. 2023 budete informováni, zda byl příspěvek přijat.
Prezentace příspěvku na kolokviu by měla být v rozsahu ideálně 15 a maximálně 20 minut.
Jménem pořádajících Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP a Ústavu věd o umění a kultuře FF JČU, za organizační a programový výbor srdečně zvou
Michal Jareš Martin Foret Petr A. Bílek
Dílo Karla Maye v kontextu československé popkultury - 2022
V roce 2022 uplynulo 180 let od narození (25. 2.) a 110 let od úmrtí (30. 3.) Karla Maye, autorské osobnosti, která neobsadila nejvyšší patra literatury, ale nepochybně zásadním způsobem zasáhla populární kulturu v řadě zemí, tu československou pak obzvláště silně. Ku této příležitosti jsme ve spolupráci s Ústavu věd o umění a kultuře FF JČU a Ústavem pro českou literaturu AV ČR svolali vědecké kolokvium s mezinárodní účastí, nazvané Dílo Karla Maye v kontextu československé popkultury, které se konalo ve dnech 27.–28. května 2022 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem kolokvia bylo věnovat se dílu Karla Maye českýma/slovenskýma a současnýma očima a zhodnotit různé podoby jeho pohybu a vlivu v prostředí československé (či české a slovenské) populární kultury, se zohledněním potřebných a nabízejících se kontextů.
Cyklus panelových diskusí a konferenčních příspěvků se odehrál 5. - 8. listopadu 2019 v rámci oslav desátého výročí založení Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií a desátého výročí oboru Kulturální studia v ČR. První dva dny programu byly věnovány skupině diskuzních panelů Česká média dnes, 30 let poté, v nichž vystoupili čeští novináři a novinářky. V dalších dvou dnech se odehrálo vědecké kolokvium Kultura - média - komunikace, na němž své příspěvky pronesli akademici zastupující různá pracoviště v Česku a na Slovensku.
Dne 29. dubna 2019 proběhl v prostorách katedry druhý ročník doktorandské konference Mediální (r)evoluce s podtitulem Revoluční příběhy.
Momentálně probíhají poslední práce na přípravě sborníku z této akce.
Mediální (r)evoluce: Kultura a média v digitální době (2018)
Konference studentů a doktorandů naší katedry nazvaná Mediální (r)evoluce: Kultura a média v digitální době se odehrála 4. 4. 2018. Tematicky byla věnována problematice médií, komunikace a současné (pop)kultury v jejich nejširším pojetí.
Program byl podle zaměření rozdělen do čtyř bloků - Média, historie a politika, Média a žurnalisté, Populární média a Sociální sítě. Keynote přednášku na téma Multimediální dehibernace Emila Zátopka v roce, kdy jsme „žili Riem“ přednesl prof. Petr A. Bílek (FF UK).
Studentská žurnalistická konference - Mediální (r)evoluce: Novinařina v nesnázích (2018)
Dne 3. dubna 2018 v prostorách katedry proběhl již druhý ročník Studentské žurnalistické konference, tematicky tentokrát věnované problémům současné české žurnalistiky, která čelí nedůvěře veřejnosti a častým verbálním útokům ze strany představitelů politické reprezentace.
Hosty konference byli:
Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo, komentátor a šéfreportér Seznam Zpráv Jan Moláček, Reportéři ČT a komentátor Aktuálně.cz Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Marek Stoniš, šéfredaktor týdeníku Reflex Marek Wollner, šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Jan Cibulka, datový žurnalista v Samizdat / Český rozhlas
Účast na konferenci Centra pro studium populární kultury (2017)
Zástupci katedry se ve dnech 27. – 29. 10. 2017 v Ostravě zúčastnili konference Centra pro studium populární kultury na téma Kam kráčí studium populární kultury v českém a slovenském prostředí?
Katedra byla zastoupena ve třech tematických panelech, v nichž její členové a doktorandi přednesli následující příspěvky:
Mgr. Miroslav Libicher: Nezápadní filmová populární kultura Mgr. Věra Bartalosová: Reflexe novinářské profese v kriminálních seriálech z koprodukce České televize Mgr. Šárka Novotná: Reprezentace historie v historických TV seriálech: zobrazení ženských hrdinek Mgr. Zdeněk Sloboda: Neheterosexuální postavy v českých seriálech
Mgr. Barbora Kalousková: Postavení neheterosexuálních charakterů v audiovizuálních dílech Mgr. Monika Bartošová: Cosplay na sociální síti Tumblr.com
Mgr. Martin Foret, Ph.D: Polozapomenuté „matky zakladatelky“ českých comics studies (a ti další)
Více informací o konferenci na stránkách CSPK naleznete zde.
Týden (reflexe) médií na FF UP (2016)
V rámci oslav dvacátého výročí založení katedry se v dubnu 2016 konala akce Týden (reflexe) médií na FF UP. Skládal se z cyklu panelových diskusí Česká média v roce 2016 a vědeckého kolokvia s mezinárodní účastí Kultura–Media–Komunikace.
Se svými příspěvky vystoupili například mediální analytici Štěpán Sedláček (Media Tenor) či Milan Kruml (Česká televize); novináři Dalibor Balšínek (Echo 24), Ondřej Fér (Faktor S), Petr Fischer (Hospodářské noviny), Karel Hvížďala, David Macháček (Česká televize), Sabina Slonková (Neovlivní.cz) a akademici jako Monika Kopytowska (Uniwersytet Łódzki, Poland), Salim Murad (PF JU, České Budějovice), Roland Posner (Technische Universität Berlin, Germany), Jakub Končelík (FSV UK, Praha), Pavel Večeřa (FSS MU, Brno), Ulrike Lynn (Technische Universität Chemnitz, Germany), Jean Retzinger (University of California, Berkeley, USA) a další.
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).